PAMĚTNÍ DESKA PODOLSKÝ MOST – ROZKAZ JSME SPLNILI
Oprašme si přes 60 let staré historické záznamy a připomeňme si, že tehdejšími aktéry v květnu 1945 byli američtí vojáci ze 4. obrněné divize „Breaktrough“. Na základě rozkazu strakonického divizního velitelství CCA se přemístili z Písku rychlým průzkumem k oběma mostům na levém břehu Vltavy a uzavřeli jejich průchodnost. Mosty se klenuly nad řekou Vltavou nedaleko obce Temešvár. Outpost line (stanoviště hlídky na předsunuté linii) několik kilometrů za dohodnutou demarkační linií byla na mostech zajištěna. V tehdejší době zde okolní krajina vypadala poněkud odlišně než je tomu dnes. Jednak zde stál v roce 1943 nově vybudovaný most – místními zkráceně nazývaný „Podolák“. Vpravo těsně při hladině řeky byl ještě další starý empírový most dnes nesoucí jméno „řetězák nebo Stádlecký“. Jednalo se o most z roku 1847/48 – historickou technickou památku – a dosud jediný dochovaný řetězový most ve střední Evropě. Po renovaci ho opět můžete shlédnout jak se tyčí nad údolím řeky Lužnice v Stádleci severovýchodně od Bechyně. Koncem dubna a v prvních květnových dnech pětačyřicátého roku proudily přes oba zmíněné mosty nekonečné zástupy německé armády včetně uprchlíků a navíc kolony jak vojenských, tak i civilních vozidel a selských potahů. Tehdejší německá elita Hitlerem proklamované „nadřazené rasy“ zběsile prchala před Rudou armádou ve snaze dostat se do amerického zajetí. Nebylo však v silách jak revolučních výborů, tak americké armády tento náhlý mohutný „příliv“ a navíc v neskutečně krátkém čase převzít do zajetí a bezpečně zajistit. Hlavní silniční tah Písek – Tábor byl zcela zahlcen a neprostupný.
Stejně tomu bylo i severně od Písku v úseku od Čimelic ke křižovatce u Nové Hospody. Připomeňme si, že v tehdejší době byly další možné přechody přes Vltavu pouze jižně v Týně nad Vltavou a severně v Solenicích resp. Kamýku nad Vltavou. Americké velení proto rozhodlo další přesuny německých uprchlíků ve směru od východních břehů řeky Vltavy zastavit a vyčkat příchodu Rudé armády. A to také 7. května 1945 americká armáda provedla. Východní vstupy na obou mostech byly ženijními zátarasy uzavřeny a ze západní strany byl případný průnik zabezpečen palbou z děl a kulometů. Němečtí uprchlíci zůstali natlačeni v prostorech před východním břehem Vltavy. Dnes ze získaných archivních amerických vojenských hlášení je známo, že tito američtí vojáci byli příslušníci 35. tankového praporu a jednalo se s největší pravděpodobností o rotu A, kteří se svými Shermany, Halftracky a Jeepy splnění rozkazu zajišťovali. Tuto historii nám potvrzují i přiložené dokumentární snímky. Bohužel jména vlastních aktérů nám zůstala skryta, a tak se dnes lze jen domnívat, že mnozí z nich, již vzhledem k jejich vysokému věku nežijí. Nutno si uvědomit, že to tehdy byli mladí hoši ve věku 20–25 let. Aby nebyl tento historický okamžik navždy zapomenut, byla v roce 2000 z iniciativy plzeňského Military Car Clubu odhalena na mostě pamětní deska. Nedopatřením tvůrce (neprovedením dalšího ověření) byl na ní vyryt chybný nápis. Převzal ho z knihy nazvané „Odkaz 4. obrněné divize“ vydané v Kentucky v roce 1990. Text je v knize umístěn pod fotografií pořízenou americkým vojenským fotografem v roce 1945 na Podolském mostě.
K odstranění tohoto „nedopatření“ a po ověření v místní kronice obce Podolí I i ve vojenských hlášeních uvádíme vše na správnou míru. Američtí vojáci zde skutečně čekali na příchod prvních jednotek Rudé armády od 7. května 1945 do odpoledních hodin dne 10. 5. 1945. Ale i tento upřesněný údaj zcela nic nemění na historické skutečnosti, že prvními příslušníky na obou stranách mostů byli vojáci s červeno-modro-žlutým trojúhelníkem a s černou čtyřkou na rameni svých uniforem. Znak divize, která se 13. července 1944 vylodila na francouzských plážích Normandie. Po přežití válečných útrap i po mnoha urputných střetech s nepřítelem ve Francii, Belgii, Lucembursku a Německu si mohli nakonec vychutnat pocity válečného vítěze a i prvních dnů znovu nabyté svobody naší vlasti na břehu české řeky Vltavy. Počínaje rokem odhalení desky každoročně počátkem května navštěvujeme s našimi veteránskými vozidly jak toto, tak i další pamětní místa, abychom připomněli dnes již pomalu zapomínanou historii mostu. Dnešní život v míru je vnímán – zejména válkou nepostiženou generací – jako zcela naprostá samozřejmost. Přejme jim to. Na druhou stranu však nezapomínejme na minulost, že tomu tak vždy nebylo a v mnohých částech světa není ani v dnešních dnech.
Odhalení informační tabule se uskutečnilo dne 8. května 2010.
O odhalení pamětná desky se zasloužili starosta obce Temešvár pan Jaroslav Staněk, za Military Car Club Plzeň pan Martin Hodek, pan Košíček a pan Milan Dlouhý.
Velice děkujeme klubu našich kamarádů BUDDIES 4. obrněné divize v Písku za jejich péči a starost, kterou pamětní desce pravidelně věnují a již několik let se o ni velmi dobře starají.
Autor textu: Richard Praus